34 tipů, jak na tvůrčí krize

Máte tvůrčí krizi? Už jste zkusili všechno, a nic nefunguje? Jak si poradit s tvůrčím blokem a jak mu předcházet? Zkuste jeden z 34 tipů doporučovaných vědci a profesionálními kreativci z celého světa.

Už jsem o tom před pár lety psala a stojím si za tím pořád: Tvůrčí blok neexistuje. Stejně jako každá krize i kreativní krize je způsobená nedostatkem. V tomhle případě nedostatkem energie, dovedností, návyků, prostoru, sebepéče nebo znalosti tvůrčího procesu. Projdeme si jedno po druhém. A začneme procesem.

Nerespektování tvůrčího procesu

„Inspirace přeje připravené mysli,“ píše se v knize Zrozeni tvořit. Pokud jste si bez přípravy sedli k prázdné stránce, není divu, že se vám vymýšlení a tvoření nevede. Vybrali jste si nejtěžší cestu, kterou jste mohli. 

Co by tedy mohlo konkrétně pomoct:

1. Definujte dobře zadání. Podívejte se, jak definovat problém, který potřebujete řešit, a jak ho prozkoumat z co nejvíce úhlů pohledu.
2. Sežeňte si co nejvíc informací. Jak říká Amanda Palmer: „We can only connect the dots we collect.“ Potřebujete data, fakta, kontext, pomůže empathy map, insight nebo SWOTka. 
3. Vymyslete co nejvíc nápadů. Vyzkoušejte různé kreativní techniky na generování nápadů. Neřešte, jestli jsou realizovatelné, praktické nebo moudré, prostě vymyslete co nejvíc řešení. Kritizovat a analyzovat je budete potom.
4. Nechte to uležet. Netlačte na sebe. Dopřejte si dost času, abyste mohli nechat nové poznatky jen tak převalovat v hlavě a nic nedělat. Fáze inkubace je velmi důležitá a často ji nejde uspíšit. Nechte to bejt a jděte dělat něco jinýho. I když si myslíte, že nic neděláte a že se flákáte, vaše hlava na problému pracuje.
5. Sbírejte všechny nápady. A postřehy. A myšlenky. I když na ničem zrovna nepracujete. Nejlépe do nějakého zápisníku nebo aplikace. Jak říká Timothy D. Griffiths: „Kreativní lidé se od těch méně kreativních liší v tom, že umí dobře zaměřit svou pozornost a uchovávat si nové poznatky a postřehy.“ Vaše budoucí já vám poděkuje, protože v příští krizi jen sáhnete po svém kreativním zápisníku a najdete v něm nějaký skvělý nápad nebo postřeh.

Nedostatek energie

Já vím, že doufáte, že vám doporučím nějakou skvělou timemanagementovou techniku nebo zázračnou pilulku, ale bohužel. Prostě toho máte moc, a tak jste vorvaný. Dokud něco nezměníte, bude to tak. Takhle jednoduchý to je. Kafe vás nespasí a práce po večerech taky ne. Kdybyste to chtěli změnit, tak: 

1. Dělejte toho míň. Buďte míň produktivní, vrátí se vám to. Pokud máte zasekaný kalendář a nemáte čas rozšiřovat si obzory, čumět do blba, hrát si a zkoušet nové věci, moc toho nevymyslíte. Pokud se neumíte rozhodnout, co nedělat, sáhněte po Čtyřech tisících týdnech nebo Slow productivity.
2. Vemte si dovolenou. Abyste naplnili svůj kreativní potenciál, potřebujete volno. Když v SipmliFlying nařídili, že si zaměstnanci musí vzít každých sedm týdnů dovolenou, zjistili, že jsou díky „nucenému odpočinku“ o 33 % kreativnější (a ještě k tomu o 25 % šťastnější a o 13 % produktivnější). EY ve svém interním průzkumu zase zjistilo, že po každých 10 hodinách dovolené, které si jejich zaměstnanci vzali, se zvýšila jejich výkonnost o 8 %.
3. Spěte minimálně 8 hodin. Ve výzkumu z roku 2004 vědci zjistili, že u lidí, kteří spali aspoň 8 hodin, stoupá pravděpodobnost, že vyřeší daný problém (v tomto případě matematickou úlohu), až dvojnásobně. 
4. Nuďte se. Nechte si v kalendáři bloky, kdy nebudete dělat nic. Nuda, tedy nicnedělání, pomáhá kreativitě. Dokázalo to už několik studií. Neumíte nic nedělat? Začněte zlehka, třeba s http://www.donothingfor2minutes.com.

Nedostatek dovedností

„Imagination grows by exercise,“ řekl William Somerset Maugham. S tím prostě nic neuděláte. Co když mají ti lidé, které považujete za geniální, pouze víc natrénováno? Kdyby vás rodiče nutili dělat od čtyř let v kamenické dílně, možná by z vás byl taky Michelangelo (akorát že vaše rodiče by zavřeli).

1. Trénujte. Každá dovednost je forma paměti. Talent je set předpokladů a dovedností. Obojí jde rozvíjet zkušeností a prostředím, často k tomu pomáhá intenzivní cvičení. 
2. Prohlubujte svoje znalosti oboru. Čím déle se ve svém oboru vzděláváte a čím víc praxe máte, tím kreativnější v něm jste –⁠ protože už si můžete se všemi vědomostmi hrát. Pokud se tedy cítíte ne-kreativně, zkuste prohloubit svoje profesní znalosti. 
3. Zlepšujte divergentní myšlení. Podstatou kreativity je divergentní myšlení a je mnohokrát dokázáno, že ho jde trénovat a rozvíjet. V některých studiích se efekt rozvoje divergentního myšlení ukázal už po dvou týdnech. Úplným základům se věnujeme na kurzu kreativních technik, máte-li pocit, že vás brzdí tohle, stavte se.

Nedostatek prostoru

Prostor je pro kreativitu důležitý, ať už ten mentální, nebo ten fyzický. K tvorbě potřebujeme často oba. A často si je musíme doslova vydobýt, protože, jak říká jeden můj známý, nikdo nepřijde a neřekne: Hele, nechceš teď čas, klid a peníze na to, abys mohla tvořit? Ten prostor za mě nikdo neudělá. Musím si ho udělat já. Možná se vám blbě tvoří, protože se nemůžete odpojit od skutečného světa a soustředit se na tvorbu. Co může pomoct s lepším soustředěním?

1. Nenechte se vyrušovat. „The greatest killer of creativity is interruption,“ řekl John Cleese v knize Creativity: A Short and Cheerful Guide. Pracujte v delších blocích, bez vyrušování, na místech, kde vás nic neruší. Vyberte si antirušivý textový editor na psaní, hoďte telefon do DND módu a zvykněte okolí, že nejste neustále dostupní. Třeba s https://www.proctitoneberu.cz nebo https://www.hlavneminevolej.cz. 
2. Pusťte si trochu šumu. Ambientní zvuk napomáhá soustředění, tvrdí studie. Zkuste třeba prostředí kavárny. Nebo víte co? Namixujte si ten správný šum přesně podle sebe, třeba s https://www.noisli.com. 
3. Dostaňte se do flow. Lidé ve flow jsou podle McKinsey & Company až pětkrát produktivnější. 
4. Jděte o pauze do lesa nebo do parku. Prostě kamkoliv, kde je zeleň. Budete se lépe koncentrovat v odpolední části dne a na jeho konci budete spokojenější, tvrdí vědci. 
5. Netlačte na sebe. Nejlepší nápady vznikají, když to nejméně čekáme. Podle výzkumů lidem sice jde lépe posouvat analytické kreativní problémy v době, kdy jsou nejvíce produktivní (skřivani ráno, sovy odpoledne), nicméně řešení, která nás napadnou najednou (insights), se vyloupnou spíše v době, kdy to nejméně očekáváte, tedy kdy jste nejméně v pozoru. To jsou ty sprchy, vany, procházky, mytí nádobí a tak.
6. Ztlumte světla. Kreativnímu procesu napomáhá přítmí. Zkuste tedy doma občas, v rámci kreativního přemýšlení, ztlumit osvětlení na příjemnější světlo.
7. Natáhněte se. Vědci zjistili, že na věci můžete přijít rychleji vleže. Dobrá zpráva pro všechny, kterým se nechce chodit, blbá pro ty z nás, kteří vleže dřív usneme, než něco vymyslíme.
8. Mějte kolem sebe trochu bordel. Vašemu tvůrčímu procesu může taky pomoct trocha nepořádku. Podle jednoho výzkumu jsou lidé, jejichž pracovní prostor je lehce chaotický, tvořivější.

Nedostatek návyků

Co když se o svou kreativní část dostatečně nestaráte? Existuje takové otřepané klišé, že kreativci jsou lidé, kteří svou kreativitu boostují popíjením alkoholu nebo vykouřením krabičky denně. Současní velcí umělci jsou ale často aktivní sportovci, kteří mají pevný režim, jasný plán a spoustu různých triků a hacků, jak svou kreativitu podpořit. Pár tipů, co může pomoct, pokud máte podezření, že by krize mohla pramenit z nedostatečných kreativních návyků:

1. Dobře si to načasujte. Existují dvě pojetí vnímání času. Chronos a kairos. Chronos je ten čas, který žijeme většinu našich běžných dní, kdy mají různé činnosti přiřazené různé konkrétní časy, např. porada v 9:30 nebo každý čtvrtek volejbal. Kairos je oproti tomu koncept, který nebere ohled na to, kolik je hodin nebo jaký den v týdnu je, ale na to, na co zrovna uzrál čas, např. doba sklizně, čas shrabat listí nebo si jít po obědě lehnout, protože jste unaveni. Je to tedy doba, kdy máte chuť nebo potřebu něco dělat. A tam často spadá i tvorba. Daniel H. Pink o umění správného načasování napsal skvělou knihu Kdy, která vám pomůže lépe pochopit vaše energické vrcholy a propady v rámci dne. „Kreativní práce se nedá měřit časem,“ říká v knize Pravidlo žádných pravidel spoluzakladatel Netflixu Reed Hastings. Nechte si v každém procesu dost času na to, abyste mohli respektovat energii a chuť, kterou k tvorbě máte.
2. Dělejte monotónní činnosti. Pokud si občas najdete činnost, nejlépe nějakou velmi jednoduchou a mechanickou, u které se můžete zasnít, zvýšíte si šanci, že přijdete na něco nového, říkají vědci. Pomůže mytí nádobí, pletení, natírání plotu, louskání ořechů, cokoliv jednoduchého, u čeho může vaše mysl odpočívat a spojovat věci.
3. Sněte. Přes den. Pokud se, kdykoliv se zasníte a utečete do svého imaginárního světa, profackujete a vrátíte k excelovým tabulkám, okrádáte se o důležitý kreativní zdroj. Ve studii z roku 2013 se zjistilo, že denní snění je důležitý zdroj tvůrčí inspirace.
4. Sáhněte po něčem, co s vaším tématem nesouvisí. „Každá nová myšlenka je jen úpravou nebo smícháním jedné nebo více starších myšlenek,“ píše Austin Kleon v knize Kraď jako umělec. Abyste měli co míchat a spojovat, potřebujete mít široký záběr a přehled o různých oblastech a tématech. Pokud nebudete mít v hlavě databázi, ve které můžete hledat nová spojení, nic moc fresh nevymyslíte. Timothy D. Griffiths např. doporučuje absolvovat jednou ročně kurz na téma, o kterém vůbec nic nevíte.
5. Využijte energii nového začátku. Pondělí, prvního v měsíci, prvního ledna nebo jen návrat z dovolené nebo z relaxačního víkendu. Vědci poukazují na to, že nové začátky nám pomáhají být efektivnější a odhodlanější. Říká se tomu fresh start effect. 
6. Vyspěte se na to. A vzpomeňte si před spaním. Spánek vám může pomoci generovat inovativní nápady a nová řešení i tím, že před spaním na daný problém pomyslíte. Čtvrtina účastníků studie svůj problém ve snu fakt vyřešila, polovině se o problematice zdálo.
7. Najděte si uměleckého koníčka. Zkuste malování, hudební nástroj nebo psaní. „Když porovnáte nositele Nobelových cen s vědci, kteří takové úspěchy nemají, zjistíte, že ocenění vědci hrají dvakrát častěji na nějaký hudební nástroj, sedmkrát častěji malují a dvanáctkrát častěji se věnují psaní,“ říká Adam Grant v publikaci The Science of Creativity. 

Nedostatek sebepéče

Sami víte, jak se o sebe máte starat. Všichni to víme. Ale málokdo z nás to dělá. Možná se vám nedaří tvořit, protože se prostě cítíte jako piece of shit. Prostě se o sebe dobře nestaráte. Na kreativní práci musíte být fit a při síle. Co pomáhá?

1. Dejte si sklenku. Mozek je tvořen ze 73 % vodou, proto už 2% dehydratace ovlivní pozornost, paměť i další kognitivní schopnosti. Chcete být bystřejší? Dejte si dvě decky vody.
2. Vyživujte mozek. „Jezte hodně rostlinné stravy, dostatečně pijte a zkuste mít každý den na talíři potraviny všech sedmi barev,“ doporučuje Sanjay Gupta, autor knihy Bystřejší mozek. 
3. Hýbejte se. Na Stanfordu zjistili, že lidé, kteří chodí, jsou průměrně o 60 % kreativnější než ti, kteří sedí. Účastníci po krátké procházce byli v Guilfordově testu alternativního využití až o 81 % úspěšnější.
4. Smiřte se s tím, že uděláte chybu. Kreativní lidé se vymykají také tím, že jsou připraveni chybovat. Chápou, že v kreativním procesu jsou chyby nutné a vítané, jsou nutnou součástí procesu. Kdykoliv se budete bát, že něco neuděláte správně, vzpomeňte si na LEGO. I tak velká a kreativní značka jako LEGO počítá s tím, že dělá chyby. Na jejich webu najdete formulář, prostřednictvím kterého můžete dát vědět, pokud vám v setu chybí nějaká součástka. A když může chybovat LEGO, můžete taky.
5. Porazte svůj Odpor. Odpor je podle Stevena Pressfielda to, co vám brání stát se tím, kým být chcete. Tou osobou, která pravidelně cvičí, zdravě jí, nepije, nekouří, píše knihy nebo skládá muzikály. Odpor vám našeptává, že na to nemáte, že to nemá cenu ani zkoušet. Porazte ho. A začněte tím, že pochopíte, co za vaším Odporem stojí. Skvěle to vysvětluje knížka Válka umění.
6. Nesrovnávejte se. Picasso namaloval 50 000 obrazů, Edison vyrobil 10 000 prototypů žárovky a Mozart složil 600 kompozic. Až budete mít za sebou tolik hodin práce, můžete se porovnávat. Do té doby máte ještě celé své tvůrčí období před sebou. 

A nejdůležitější rada na závěr:

1. Pusťte se do toho. I když vám to zrovna teď nejde. „To know what you’re going to draw, you have to begin drawing,“ řekl Picasso. 

Nezapomeňte, že na každého z nás funguje něco jiného. Většina z výše popsaných tipů a vědeckých poznatků na vás fungovat nemusí. Jak to zjistíte? Musíte to vyzkoušet. 

 

Tak ať tu krizi překonáte!

 

 

💌 Chcete víc kreativních tipů? Přihlašte se k odběru nejčtenějšího českého newsletteru o kreativitě, komunikaci a knihách 3Ká. Každý první pátek v měsíci vám zdarma přinese tři tipy, které vám pomůžou žít kreativnější život, vést smysluplnější rozhovory, vytvářet kvalitnější kontent a číst lepší knihy.